Vítejte na stránkách věnovaných převážně leteckému modelářství a cestování....

Už loni jsem se na snowbikovým kempu v Jizerkách bavil s Honzou Kopkou o tom, že připravuje tento závod. V duchu jsem si říkal, že by to mohlo být zajímavý, ale neuvažoval jsem o tom, že bych se přihlásil. Navíc, když Honza řekl, že první start bude až v roce 2011, tak jsem na to skoro "zapomněl".

Nezapomněli ale moji kamarádi z Plzně, kteří můžou v podstatě za všechny moje účasti na netradičních akcích...Tom byl přihlášenej jako jeden z prvních a Peťa brzy po něm. No a já se ve slabší chvilce, asi po sklence vína, přihlásil nakonec taky. Stejně jako kluci jen na krátkou trať, abych měl pro sebe případně nějaké alibi, kdybych už dál opravdu nepokračoval.

Jedná se o vůbec první ultramaraton tohoto druhu v Evropě. Je to závod vlastní silou bez podpory, i když na trase byly včetně cíle 4 kontrolní body, kde podpora byla. Startovalo se 3. července z nejvýchodnější vesnice Slovenska Nové Sedlice a cíl byl ve Skalné u Chebu. Cíl kratší trasy byl ve Františkově, blízko Šumperka.

Na start se postavilo 88 závodníků, z toho dva chodci/běžci a z bikerů dokonce i tři holky. Závod to byl opravdu náročný nejen kvůli extrémnímu terénu, ale i počasí, blátu, délce.... Nebylo dne, kdy bych kolo aspoň dvě hodiny netlačil. Na trase bylo i pár brodů a úseky, kde se kolo nedalo ani tlačit, některé sjezdy se musely svádět.

S Tomem jsme společně dojeli do cíle krátké etapy a já další den pokračoval sám. Slovenská část byla náročnější, ale ani ta Česká rozhodně nebyla snadná. Každý den byl bohatý na nečekané zážitky, od setkání s medvědy, nošení kol přes kameny po turistických cestách, průjezy cikánskými vesnicemi, brodění řek až po setkání s místními lidmi podél trati. To bylo asi to nejpříjemnější, na co se jen tak nezapomene. Všichni nám spontánně a nezištně fandili, zajímali se, prostě moc milý a pozitivní přístup. Velký dík patří i organizátorům a všem lidem na kontrolních bodech, které byly oázou klidu a zázemí po únavě předešlých dní. Stejně tak se našlo i pár nadšenců, kteří poskytli zázemí i mimo oficiální kontrolní body, např. v Krkonoších na Výrovce a v Krušných horách na Cínovci. Stejně nezapomenutelná byla i setkání s dalšími na trati, která byla moc fajn a zanechala ve mě stopy.

Po 12ti dnech, 1660 km a asi 33 nastoupaných km jsem dorazil do Skalné, do cíle. Perfektní přivítání, pivo, guláš, gratulace, parádní atmosféra a na všechny strasti se hned "zapomíná".

"Stinnou" stránkou je zhuntované kolo i tělo, ale obojí se dá časem zase dohromady. Musím přiznat, že Honza měl pravdu v tom, že atmosféra závodu, zažitky, setkání s ostatními ve mě zůstanou dlouho a nikde jinde jsem si hlavu tak dokonale nevyčistil. Zatím sice neuvažuju o startu v příštím ročníku, ale účast v tom prvním a asi nejtěžším, ve mě zanechá hluboké stopy a vzpomínky...Bylo to těžký, nadával jsem si, že jsem se přihlásil, nadával jsem na nesjízdou trasu, ale už pár dní po dojezdu ničeho nelituju a jsem rád, že jsem tam byl, všechno to stálo za to.

Detailní informace o závodu, o trase i o jeho průběhu a výsledcích jsou tady:

http://www.1000miles.cz

20.07.2011 19:47:00
josef.baco
Kamarádi modeláři
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one