Vítejte na stránkách věnovaných převážně leteckému modelářství a cestování....

Něco málo z mých začátků...ale i dob téměř současných.

Asi jako většina jsem se po nějakých těch volných modelech, kterých bylo plno, ale asi nemá smysl je zmiňovat, dostával k RC přes větroně.

Úplně první byl Junior, balzový trup, křídlo a výškovka z polystyrenu, ovládaná jen směrovka.Na něm jsem se učil a taky podle toho vypadal:-) Lítal jsem s ním i na svahu, to si dnes už bez výškovky neumím moc představit, ale šlo to a celekm dobře. Časem jsem přidal i ovládání výškovky, ale potom ustoupil novějším modelům a skončil v popelnici. Žádné fotky se bohužel nedochovaly, už je to opravdu dávno.

Dalším byl celobalzový Rorýs. Ten lítal výborně jak na svahu, tak na gumicuku, rozpětí něco kolem 1,6 m, hmotnost asi kolem 400 g.

Potom jsem postavil malé RC házedlo beze jména podle vlastního návrhu, rozp. 1,1 m a váha myslím do 300 g. Nelítalo úplně špatně, ale to házení....:-)

Dalším bylo RC házedlo Rival od slovenského nestora Paľa Lišháka. Trup jsem upravil, aby se tam vešlo standardní vybavení, protože tenkrát bylo všechno mini a mikro ještě šíleně drahý. Lítalo to pěkně, ale váha byla vyšší než by to chtělo. Po čase jsem ho postavil znovu, už v původní velikosti dle plánu, jen jsem změnil klasické ocasní plochy na motýlkové. Rozpětí 1,5 m a váha 300 g, letové vlastnosti výborné.

Protože na nějaký vhodný svah a navíc s vhodným větrem to mám daleko, házení nebo vlekání gumicukem je vždycky let tak na 2-5 minut, všechny  tyhle větroně spíš ležely ladem než aby létaly. Tak jsem je nakonec všechny prodal, až na Juniora, toho jsem zničil sám:-)

Po delší pauze, způsobené VŠ (která trvala sice jen 5 let, ale přestávka byla větší, asi nějaká setrvačnost), kdy jsem lítal a stavěl jen sporadicky, jsem se rozhodl pro návrat k modelařině a hlavně k motorovým modelům. Teď si uvědomuju, že vlastně ani nevím co jsem těch 5 let od roku 2000 dělal nebo spíš nedělal:-) Po neúspěchu s modelem na detonační motor Junior 2, který se mi nepodařilo zprovoznit tak, aby byl v chodu dostatečně dlouho, jsem se rozhodl pro elektrolet. Za tímto účelem jsem si koupil někdy v polovině r. 2005  stavebnici v rozsypu elektrovětroně Rival Short, opět z dílny P. Lišháka. Laminátový trup, ostatní části balza, potah Oracover, rozpětí 1,5 m, motor MIG 480 race, sklopná vrtule Aeronaut 11/8 a hmotnost cca 700 g. Výborný a dostatečně výkonný stroj, lety kolem 45 minut bez termiky, opravdu jsem si ho užíval. Na něm jsem se dost naučil, co se zákonitostí elektroletu týče. Ale časem mě přestalo takhle pomalý lítání bavit a model jsem prodal. I když občas přemýšlím, že si nějaký rychlejší postavím, zatím na to nedošlo. Plánů je plno a času málo....

Po postavení pár elektroletů, o který se dočtete na jiném místě, jsem zase udělal "chybu":-) Jedno jsme se sešli s kámošem Mílou na lítání, ale protože foukal děsnej vítr, na nic nedošlo. Teda u mě. Míla najednou vytáhl z auta svahový EPP větroň Stinger, seřidili jsme ho a hodili do vichřice. Bylo to výborný, i ptáci chodili pěšky, ale Stinger lítal. Bohužel ve slabším větru už to nebylo ono. Navíc na tomhle svahu foukalo málokdy tím správným směrem jako tenkrát, ale to mě v tu chvíli nedošlo. Takže jsem se rozhodl, že si postavím svahový samokřídlo. Sehnal jsem od kamaráda výřezy a dal se do toho. Žádná krása to nebyla, ale to je v tomhle případě prý jedno. Model se jmenoval Vosa 3, další z jejich vývojové řady. Musím říct, že lítal skvěle, nějaký pády mu opravdu nevadily, v podstatě se mi ho nepodařilo vůbec poškodit. Jenže na svah daleko, správnej vítr málokdy, takže zase jen zabíral místo, tak jsem ho nakonec zase prodal, někdy v květnu, červnu 2008.

11.08.2008 09:36:54
josef.baco
Kamarádi modeláři
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one