Vítejte na stránkách věnovaných převážně leteckému modelářství a cestování....

Po třech letech jsme si konečně zase našli čas a vyrazili se trochu projet...

Dali jsme si sraz 9.8. 2002 v Berouně u kašny, takže jsem vyrazil ráno a přes Ústí, Lovosice, Terezín, Slaný a Kladno přijel přesně podle plánu v 16:00 na náměstí. Peťan jel vlakem a už na mě čekal. Chvilku jsme poseděli a jeli dál směr Amerika. Dole bylo sice pár čundráků, ale s kolem se tam leze blbě, tak jsme se rozbalili pod širákem na kraji kaňonu. Po 160 km se mi už fakt nikam nechtělo a navíc je to parádní místo.

Další den jsme hned ráno sjeli do Karlštejna, bylo ještě brzo, tak jsme si projeli liduprázdnou vesnici, z dálky omrkli hrad. Přejeli jsme Brdy, projeli Prčice a zastavili v Táboře. Na Suchomelvě ostrově je kemp, voda byla asi půl metru pod břehem, na Lužnici vyhlášenej 2. povodňový stupeň, ale správce říkal, že ostrov nebyl nikdy zatopenej, to nás uklidnilo. Večer jsme tedy v klidu a pořádně oslavili Peťovi narozeniny, no pěkný to bylo. Myslím si, že správce kempu den dva potom viděl ostrov pod vodou, protože právě se na Čechy valily nechvalně proslulý povodně 2002.

Ráno se už počasí kazilo a bylo vidět, že se něco žene. Navštivili jsme Červenou Lhotu, vybílili cukrárnu v Nový Bystřici a odtud pořád v dešti do Slavonic. Naštěstí jsme našli ubytovnu, která byla ale úplně plná, ale když nás viděl správce, kterej byl asi určitě 4%tní, tak nás laskavě uložil ve skladu s prádlem. No lepší než v dešti. Důvěrně nás oslovoval kluci moji a kocouři, tak jsme šli radši do města na pivo. Lilo fest. V hospodě místní smetánka a skvělá hráčka na automatech, no prostě fajn večer. Už je to dlouho, detailů moc nevím.

Ze Slavonic jsme ráno pokračovali přes Jemnici, Moravské Budějovice, Dukovany a Ivančice až do Brna. Přes den jsme zase pěkně zmokli, ale v Brně už nepršelo. Měli jsme domluvenej nocleh u Radka na koleji, když jsme vybalili všechny věci, tak asi litoval, ale už bylo pozdě :-) Večer jsem ještě navštívil pár kámošů, co tu i o prázdninách byli, zašli s Lukášem a Janou na pivo a zase proklouzli na kolej. Odpoledne to bylo překvapivě v pohodě, kola jsme vedli podél vrátnice a vrátná ani nemrkla. Dnes už je to asi trochu jinak...

Protože i další den pršelo, tak jsme zůstali u Radka, celej den. Šli jsme aspoň do města, večer na Palečák do kina a v televizi sledovali jak je celá republika pod vodou...

Třetí den v Brně už jsme zvedli kotvy, původně jsme chtěli jet ještě dál na východ, ale vzhledem k počasí jsme to otočili na západ. Konečně nepršelo, ale o to víc foukal vítr . Jeli jsme přes Tišnov, N. Město n. Moravě, Žďár n. Sázavou a skončili v Krucemburku v kempu.

 

Další ráno jsme pokračovali do Chotěboře, zastavili se na zámku ve Žlebech, což je nádhera. Pak už Čáslav, Kutná Hora, Kolín a Veltruby, aspoň chvíli na náměstí a dál:-) Už bylo hezky, tak se jelo dobře. Večer jsme nevěděli kde budeme spát, tak jsme zašli do hospody. Z domova máme docela drsný zprávy, voda furt stoupá, mosty zavřený, no pěkný...

Po posilnění v hospodě jsme jeli k místnímu pískáči a po tmě tam postavili stan. Rybáři se trochu divili, ale neříkali nic. Zase jsme dnes urazili přes 100 km.

  

V pátek 16.8. byla cesta parádní. Ráno jsme se ještě v pískovně vykoupali a pak už zas do sedel. Samá rovinka a pěkný počasí. V Poděbradech jsme poseděli na náměstí, Nymburk minuli po cyklostezce a zastavili se v Lysé n. Labem. Chjtěli jsme jet do Mělníka, ale v hospodě v Čečenicích jsme se dozvěděli, že se tam nedá dostat, všechno pod vodou. Takže jsme to stočili do kopců. Bylo vedro, tak jsme se pravidelně občerstvovali:-) Jedno pivo v Řepíně, další v Kokoříně, omrknout hrad a zas do hospody, tentokrát do Šemanovic, kde je pěkná hospoda Nostalgická myš Járy Cimrmana, ale nevařili. Tak jsme jeli do druhý. Mimochodem o pár let později jsme byli na Kokořínsku na víkend a pěkně zavzpomínali. Nostalgická myš bohužel zavřená, ale jiná hospoda, v Březince myslím, Nostalgii tak trochu zastupovala, protože ten hospodskej byl ten samej. No zpátky do roku 2002:-)

Po odchodu z hospody jsme se bezelstně zeptali, kde by se dalo spát. A jedna místí paní nás odvedla na svojí zahradu, hned za hospodou, takže jsme se tam brzy zase vrátili:-) Při to všem krásným okolí a fajn lidech jsme úplně zapomněli na nějaký povodně, ale reality byla drsná...

 

Čekal nás poslední den, sobota 17.8. Zjistili jsme, že jedinej otevřenej most přes Labe je v Roudnici, tak jsme se s Peťou kousek za Hošťkou rozloučili a každej jeli svou cestou. Já přes kopce do Verneřic, Benešova a Děčína. Podél Ploučnice nic nenasvědčovalo povodním, ale v Děčíne už to bylo jinak. Děs. Naštěstí Tyršův most byl pro pěší otevřenej, tak jsem se přes les dostal domů, ale nebyl to pěknej pohled. V životě by mě nenapadlo, kolik vody může být pomalu kilometr od řeky.... Peťa jel pak dál směr Žatec, kde ho někde cestou naložil taťka do auta, takže taky dorazil  v pohodě. Cestou dojel prý nějaký dva silničáře, potom co viděli naložený kolo, za gumicukem pecen chleba a když jim řekl že má asi už 60 km, tak docela koukali...jo holt ještě neví co to je přes den pořádně šlapat a večer se občerstvovat :-)

I přes ty hrozný povodně to byla zase výborná akce a ujeli jsme při ní 919 km.

10.06.2013 12:33:45
josef.baco
Kamarádi modeláři
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one